Nejdu k volbám, to jsem si řekla v létě, kdy jsem zahlédla první billboardy s vyretušovanými a usměvavými obličeji politiků a jejich hesly, které si přesně nepamatuji, ale bylo v nich něco v tomto znění: Dobrý učitel zasluhuje dobrý plat - tenhle byl první a já poprvé nadskočila, protože, jak mi ihned v hlavě naskočilo - Dobrý učitel je k nezaplacení! I jala jsem se zamýšlet nad tím, co mi ten který plakát má vůbec sdělit. Nevyhledávala jsem je, ale tu a tam na mě vyskočily zpoza silnic a já zase nadskakovala a jen kroutila nevěřícně hlavou. Představila jsem si, kolik lidí se na této slovní hrůze muselo podílet a kolik peněz se do ní investovalo! Hesla typu: A na podzim připlavte k volbám (proč mám plavat k volbám?), Odměnu pracujícím a ne líným (to je jak z dob komunizmu - nebudeš-li pracovat, jsi asociál, ukažme si na něj prstem, a je- li ti šedesát a víc a nestíháš, tak co vlastně jsi? Jsi hodný nebo zlobivý?), Abych jenom nekoukal (vtipně zakomponované jméno, budiž, ale stejně jsem v rozpacích...koukání mi asociuje rozhlížení, rozjímání), Zrušíme kamiony (zrušíme všechno)...podotýkám, že to není přesné znění hesel, ale to, jak na mě působila, jak se vtírala (tedy chtěla, nebo snad měla? se vetřít) do mé hlavy. Nějak to nezafungovalo. Naopak, vyvolalo to ve mě pocit, který jsem měla z akce dopravního podniku “Jede to jinak!”. Tenkrát jsem taky nevěřícně kroutila hlavou, lapala po dechu a říkala si, CO TO JE?!, co je to za aroganci. (Že bych byla přecitlivělá?) Nebudu tu rozebírat to, jak jsem si představovala staříky, kteří nemají pražádnou zkušenost s internetem, kterak se dopídili, jak se kam dostat. Jistěže, jako obvykle, jsme si zvykli, staříci se projedou po jiných trasách, trochu si zaskotačí z tramvaje do tramvaje a třeba ještě do autobusu...Zdalipak už je hotový ten výpočet, kolik nám to ušetřilo? Zda se to vyplatilo a zda není potřeba trasy uvézt zpět, jak bylo slibováno...Možná mi něco uniklo. A vlastně - lidi si už zvykli, nějak to dopadlo, tak proč do toho šťourat..
Abych ale nebyla tak zaujatá, byly i plakáty, které mě nijak neotravovaly, sdělily pouze to, co měly sdělit, čistě a jasně, bez maskérů, retuší a umělých úsměvů.
Ve svém životě jsem poznala osobně několik politiků, které považuji za slušné a poctivé. Bohužel, jejich místa brzy zasedl někdo jiný.
Tak jsem řekla: Ne, volit nejdu. ALE…
Přišla mi do schránky obálka s volebními lístky. Prohlédnu je a zjistím, že za jmény kandidátů jsou čísla, která udávají věk! Tato informace mě probrala z mého rozhodnutí. Zprůměrovala jsem tato čísla a vyšlo mi 61! a to jen proto, že tři nebo čtyři kandidáti ještě šedesátku nedovršili! Nepatřím také mezi nejmladší, ale rozhodně se mi nechce, aby mě zastupovali důchodci. Určitě mám v úctě moudrost a zkušenosti, ale takhle se nikam nehneme. Domnívám se, že dnes už dorostla generace mladých schopných lidí s rozhledem, razancí, důsledností. Věřím, že tito mladí, progresivní lidé jsou schopni naslouchat i životaschopné moudrosti. Tito lidé nepotřebují plýtvat penězi na ohromující kampaně. Své aktivity a úmysly, ale i výsledky své dosavadní neoblomné práce si sdělují na sociálních sítích. ( Jsem si vědoma toho, že nyní jsem v rozporu s tím, co jsem psala výše, ale tohle není o státním podniku.)
Takže, ANO, říkám ne.  Zvedám své pozadí a jdu. Jdu tedy volit (podruhé) a dávám jim Zelenou.
Já si to nacítila a vy? Naciťte si to! TO, jak to chcete… v budoucnu.


;-)

Užitečný odkaz