Tak nám to začalo…
Mnozí z nás se “zajíždějí” v nových, jiných, neznámých režimech - pracovních, školních, časových…
Zkrátka někdo nastoupil do nového zaměstnání, třeba svého úplně prvního, někdo nastoupil do nové školy. Myslím, že my všichni velcí lidé i trochu menší lidičky, už jsme prošli procesem “formování”, a tak, sice získáváme nové zkušenosti, ale už se popasujeme ve větším společenství, víme, jak na to.
Ale, co ti, kteří přišli a nebo teprve půjdou do většího kolektivu úplně poprvé? Je to nové jak pro ně, tak pro ty, kteří se o ně starají, tedy maminky, tatínky, tety, strejdy, babičky, dědy atd.
Už jen vědomí toho, že se na nějakou dobu odloučí od těch, na které byli doposud zvyklí, může vyvolat velké trápení, stesk, lítost nebo strach.
Úvaha nad tím, zda dítě do školky zapsat je asi bezpředmětná tam, kde prostě není zbytí, kde rodiče a nebo jenom jeden rodič musí nastoupit do zaměstnání z ekonomických důvodů.
Taky je to asi bez diskusí u předškoláků, tedy těch, kteří už to mají “za pár” a v krátké budoucnosti je čekají školní lavice.
Trochu se ale pozastavuji (dlouhá léta) nad tím, že do školky chodí i děti, které mají doma maminky s dalším nebo dalšími sourozenci. Otřepané zdůvodňování, časté “zaklínadlo”: “Dítě přeci potřebuje být mezi dětmi!” mě malinko děsí. Malé děti, myslím si, potřebují především lásku od své rodiny. Nehledě na to, že doma bývá ono mladší dítě, dítě ze sousedství, děti na pískovišti, v parku…Ale...je třeba investovat do toho, tedy do výchovy, nějakou energii a tady, zdá se mi, to občas pořádně skřípe.
Maminky (rodiče) často své starší dítě odloží (ano, používám toto ošklivé slovo) do školky v domnění, že to je pro jejich potomka úplně to nejlepší. Neuvědomují si však, že ačkoliv název Mateřská škola je odvozen od slova matka a tuto úlohu ve školce berou na sebe profesionálky - paní učitelky (potažmo ale i další personál), přeci jen 25 - 28 dětí je 25 - 28 dětí a na jednu, možná i dvě “maminky” je to až příliš. I kdyby se rozkrájely, nemohou nahradit individuální přístup maminek opravdových. Další věc, kterou si rodiče mnohdy neuvědomují, je to, že některé děti zde setrvávají 8 i více hodin, což je normální pracovní doba!! A jak vy se cítíte po své pracovní době? Nejste náhodou unavení? Nemáte toho všeho plné zuby? A co teprve malý človíček? Který přebývá většinu času v obrovském hluku (podle někdejších výzkumů se tento hluk dá přirovnat hlučné křižovatce ve větším městě), pod neustálým tlakem různých příkazů a zákazů, které jsou udělovány z bezpečnostních důvodů…
Vždycky mi bylo líto těchto "starších", kteří jsou ve školce od brzkých ranních hodin (většinou je přivádí tatínek cestou do práce) až do posledních chvilek provozní doby, s odůvodněním vycházkovým tempem přicházející maminky, že Pepíčkovi se ve školce přeci tolik líbí!, ačkoliv už dobrou půlhodinu sedí ve třídě nebo na ztichlé zahradě úplně sám a hlavou se mu asi honí myšlenka, proč on musí být (ze svého pohledu zcela nespravedlivě) bez maminky, když jeho bratříček nebo sestřička si doma maminky užívají a mají ji sami pro sebe. Z toho je mi a vždycky bylo hodně smutno.
Dobrá, trváte - li na svém a své dítě do školky prostě dávat chcete, přimlouvám se tedy alespoň za to, abyste respektovali, že mateřská škola je Škola, tedy instituce a jako taková má svá pravidla, svou pracovní dobu, například. Úřad (ani obchod) vám také dříve neotevře a úředníci ani obchodníci s vámi o půl hodiny sedět přesčas nebudou.
Docházíte-li do školky pravidelně, sledujte veškeré informace, které pro vás paní učitelky (personál) chystají, určitě je naleznete na dobře viditelných místech a v době moderních mobilních telefonů nejspíš není problém si tyto informace ofotit (předpoklad je potom na ně nezapomenout :-O). Některé školky mají dobře fungující webové stránky a tam se určitě potřebných sdělení dohledáte. Personál musí této činnosti věnovat čas navíc, takže tím, že alespoň toto respektujete, sledujete, dáváte najevo, že si jejich práce vážíte, ceníte a paní učitelky (personál) přinejmenším potěší váš zájem.
Školka (ale i např. základní škola) je jen prodloužená ruka rodiny. Takže by měla opět začít fungovat spolupráce.
Vím, že většinou to tak je, to mohu potvrdit i ze své dlouholeté praxe, ale vyjímky se najdou.. a jsou to právě ony, které dokáží “přetřít na černo” veškerou obětovanou snahu.
A přimlouvám se za to, abyste si své starší brali “po o”. Pokud tedy argumentujete tím, že dítě školku potřebuje, určitě si za celé dopoledne hodně pohrálo, protáhlo se i se něco naučilo, vidělo, zažilo..takhle to bylo z vaší strany myšleno? Pak tedy se domnívám, že dopolední návštěva školky úplně uspokojí vaše nároky a požadavky...(nebo snad chcete víc...nejde tu jen o to, že vám vaše dítě někdo hlídá?...)
Takže porozmýšlejte, mějte své děti rádi, užívejte si jejich přítomnosti, hrajte si s nimi, objevujte JEHO svět, ono bude objevovat ten váš a “Naciťte si to!”
Přeji vám pohodový školní rok.
Mnozí z nás se “zajíždějí” v nových, jiných, neznámých režimech - pracovních, školních, časových…
Zkrátka někdo nastoupil do nového zaměstnání, třeba svého úplně prvního, někdo nastoupil do nové školy. Myslím, že my všichni velcí lidé i trochu menší lidičky, už jsme prošli procesem “formování”, a tak, sice získáváme nové zkušenosti, ale už se popasujeme ve větším společenství, víme, jak na to.
Ale, co ti, kteří přišli a nebo teprve půjdou do většího kolektivu úplně poprvé? Je to nové jak pro ně, tak pro ty, kteří se o ně starají, tedy maminky, tatínky, tety, strejdy, babičky, dědy atd.
Už jen vědomí toho, že se na nějakou dobu odloučí od těch, na které byli doposud zvyklí, může vyvolat velké trápení, stesk, lítost nebo strach.
Úvaha nad tím, zda dítě do školky zapsat je asi bezpředmětná tam, kde prostě není zbytí, kde rodiče a nebo jenom jeden rodič musí nastoupit do zaměstnání z ekonomických důvodů.
Taky je to asi bez diskusí u předškoláků, tedy těch, kteří už to mají “za pár” a v krátké budoucnosti je čekají školní lavice.
Trochu se ale pozastavuji (dlouhá léta) nad tím, že do školky chodí i děti, které mají doma maminky s dalším nebo dalšími sourozenci. Otřepané zdůvodňování, časté “zaklínadlo”: “Dítě přeci potřebuje být mezi dětmi!” mě malinko děsí. Malé děti, myslím si, potřebují především lásku od své rodiny. Nehledě na to, že doma bývá ono mladší dítě, dítě ze sousedství, děti na pískovišti, v parku…Ale...je třeba investovat do toho, tedy do výchovy, nějakou energii a tady, zdá se mi, to občas pořádně skřípe.
Maminky (rodiče) často své starší dítě odloží (ano, používám toto ošklivé slovo) do školky v domnění, že to je pro jejich potomka úplně to nejlepší. Neuvědomují si však, že ačkoliv název Mateřská škola je odvozen od slova matka a tuto úlohu ve školce berou na sebe profesionálky - paní učitelky (potažmo ale i další personál), přeci jen 25 - 28 dětí je 25 - 28 dětí a na jednu, možná i dvě “maminky” je to až příliš. I kdyby se rozkrájely, nemohou nahradit individuální přístup maminek opravdových. Další věc, kterou si rodiče mnohdy neuvědomují, je to, že některé děti zde setrvávají 8 i více hodin, což je normální pracovní doba!! A jak vy se cítíte po své pracovní době? Nejste náhodou unavení? Nemáte toho všeho plné zuby? A co teprve malý človíček? Který přebývá většinu času v obrovském hluku (podle někdejších výzkumů se tento hluk dá přirovnat hlučné křižovatce ve větším městě), pod neustálým tlakem různých příkazů a zákazů, které jsou udělovány z bezpečnostních důvodů…
Vždycky mi bylo líto těchto "starších", kteří jsou ve školce od brzkých ranních hodin (většinou je přivádí tatínek cestou do práce) až do posledních chvilek provozní doby, s odůvodněním vycházkovým tempem přicházející maminky, že Pepíčkovi se ve školce přeci tolik líbí!, ačkoliv už dobrou půlhodinu sedí ve třídě nebo na ztichlé zahradě úplně sám a hlavou se mu asi honí myšlenka, proč on musí být (ze svého pohledu zcela nespravedlivě) bez maminky, když jeho bratříček nebo sestřička si doma maminky užívají a mají ji sami pro sebe. Z toho je mi a vždycky bylo hodně smutno.
Dobrá, trváte - li na svém a své dítě do školky prostě dávat chcete, přimlouvám se tedy alespoň za to, abyste respektovali, že mateřská škola je Škola, tedy instituce a jako taková má svá pravidla, svou pracovní dobu, například. Úřad (ani obchod) vám také dříve neotevře a úředníci ani obchodníci s vámi o půl hodiny sedět přesčas nebudou.
Docházíte-li do školky pravidelně, sledujte veškeré informace, které pro vás paní učitelky (personál) chystají, určitě je naleznete na dobře viditelných místech a v době moderních mobilních telefonů nejspíš není problém si tyto informace ofotit (předpoklad je potom na ně nezapomenout :-O). Některé školky mají dobře fungující webové stránky a tam se určitě potřebných sdělení dohledáte. Personál musí této činnosti věnovat čas navíc, takže tím, že alespoň toto respektujete, sledujete, dáváte najevo, že si jejich práce vážíte, ceníte a paní učitelky (personál) přinejmenším potěší váš zájem.
Školka (ale i např. základní škola) je jen prodloužená ruka rodiny. Takže by měla opět začít fungovat spolupráce.
Vím, že většinou to tak je, to mohu potvrdit i ze své dlouholeté praxe, ale vyjímky se najdou.. a jsou to právě ony, které dokáží “přetřít na černo” veškerou obětovanou snahu.
A přimlouvám se za to, abyste si své starší brali “po o”. Pokud tedy argumentujete tím, že dítě školku potřebuje, určitě si za celé dopoledne hodně pohrálo, protáhlo se i se něco naučilo, vidělo, zažilo..takhle to bylo z vaší strany myšleno? Pak tedy se domnívám, že dopolední návštěva školky úplně uspokojí vaše nároky a požadavky...(nebo snad chcete víc...nejde tu jen o to, že vám vaše dítě někdo hlídá?...)
Takže porozmýšlejte, mějte své děti rádi, užívejte si jejich přítomnosti, hrajte si s nimi, objevujte JEHO svět, ono bude objevovat ten váš a “Naciťte si to!”
Přeji vám pohodový školní rok.
